Provoz 2024

Říjen 2024

Neděle 13.10.2024: XXIV. provozní víkend

Průměrná říjnová neděle – tak by se dal krátce popsat 13. říjen roku 2024. Zatímco o den předtím nebránily mraky na obloze proniknout slunečním paprskům, a udělat tak den hezčím, v neděli nejen, že přes mraky slunce nevidno, ale od rána pršelo. No nic, sešli jsme se v hojném počtu našeho personálu a touha jezdit aspoň ze začátku neopadla. Připravili jsme tedy soupravy podle plánu. Ovšem nulová poptávka a postupně na intenzitě sílící déšť zahnaly postupně soupravy na odstavné nádraží a personál k teplu krbu do klubovny. Ale to v našem případě neznamená, že bychom nevyužili čas jinak. Hned 3 členové psali testy ze znalosti předpisů, aby mohli usednout za lokomotivu, nebo se ujmout funkce Výpravčího. A Marek, ten si pod drobnohledem Viktora střihl zkoušku na malé bateriové lokomotivy – úspěšně.

Odpoledne se počasí přeci jen umoudřilo a tak bylo účelné do provozu vyhnat hned 3 vlakové soupravy – lokotraktor se záclonkovými vozy, TU s vozy peřejkovými a dvojče AEG se soupravou pěti, resp. čtyř vozů. Drezůru mašinkám zajistili Filip, Viktor, Martin D. a Dan L. I přes nepřízeň počasí a malou přepravní poptávku den hodnotíme jako úspěšný – aspoň byla možnost, aby si členové na chvíli sedli a popovídali u šálku horkého čaje.

Sobota 5.10.2024: XXIII. provozní víkend – Parní provozní den

Když mnoho z nás ráno sklíčeně tahalo deštníky, případně rozmrzele moklo, nezdálo se příliš, že bychom brány areálu mohli opouštět jakkoliv spokojeni. Počasí se však už dopoledne umoudřilo, a jen občas nám ukázalo, že když ono bude chtít, tak my budeme mokří. Avšak i proto jsme se rozhodli, že nemá smysl jezdit nějak pravidelně, a přistavili jsme tak jen červené, motorové TU s 2 lavicovými a jedním svatebním vozem. To, střídavě pod Kubovým a Martinovým dozorem, pilně vozilo pár odvážnějších cestujících, jež se nebáli lehkého podzimního mrholení. No, pilně … ta píle mu vydržela asi 2 hodiny, než za podivných zvuků a pachů postupně odešla benzinová centrála, zajišťující trvalé dobíjení baterií, které pohánějí motory lokomotivy. Bylo tak nutné, po jednom kole ujetém jen na baterky, provést výměnu. Ta proběhla úspěšně a celé odpoledne pak druhý Kuba odjezdil právě touto soupravou.

Vzhledem k tomu, že byla první sobota v měsíci, zcela klasicky motorové vlaky doplnily vlaky parní. Onomu „pilnému“ TU tak po druhou část dopoledne zdárně sekundoval Albatros pana Pavlíčka a parní dvojče, složené z opravené Ponavy, pod taktovkou Stani, a Matějova „Účka“. Odpoledne už pak ale Albatros nejezdil, a Ponava taky zůstala uklizena, přece jen se na ní nějaké drobné závady našly a nemělo smysl nechávat trápit ji, i jejího strojvedoucího. Parní pumpa, přemontovaná ze sesterských Křenovic, sice sama o sobě těsnila, ale netěsnosti se ukázaly jinde ve strukturách Ponavy, a svoji funkci tak reálně příliš neplnila. Aby se Staňa zbytek dne nenudil, Matěj mu velkoryse nabídl, že ho řízení „Účka“ naučí, s čímž Staňa hned nadšeně souhlasil. Filip, jakožto osoba bdící nad vzděláváním členů, posléze také. 

Odpoledne se neslo ve znamení zácviků vlastně celé. Krom již zmíněného Stani se na novou parní lokomotivu začal zaučovat i „první“ Kuba. Ten osedlal naši „Ameriku“, která taky nedávno byla podrobena důkladné opravě. Po jednom cvičném kole už si sebevědomě bral vozy a po dvou dalších už svezl za Amerikou své první cestující. Posledním zácvikem, tentokrát už neparním, byl ten Timův. Toho měl zkušebně novopečený instruktor Martin, určený operativně Filipem, vázaným k obsluze lokotraktoru č. 24, jehož hydraulický pohon přecejen není pro každého, za úkol naučit spojovat a ovládat dvojče lokomotiv AEG. I to se nakonec povedlo, dohromady tak 3 strojvedoucí rozšířili svá oprávnění. A to už je dobrý výsledek jednoho ospale upršeného dne, ne? My se totiž nikdy nenudíme, a už vůbec nemarníme čas.

Září 2024

Neděle 29.9.2024: XXII. provozní víkend – Standardní provozní den

Sobota 28.9.2024: XXII. provozní víkend – Provoz sudým směrem

Srpen 2024

Sobota 31.8.2024: XVIII. provozní víkend – Parní provoz + Noční jízdy

Naposledy v roce 2019 jsme kombinovali parní provozní den s nočními jízdami. Další roky nám znemožnily organizaci nočních jízd restrikce způsobené šířením Covid-19 a léta ještě poté následující jsme si noční jízdy připravili, v rámci zjednodušení organizace, v běžné provozní dny, tedy bez parních vlaků. Jenže za 3 roky nám přibyly 3 nové parní mašinky a naši strojvedoucí by se rádi svezli za tmy parkem. A po opakovaném prosení jsme se rozhodli, že je čas vyhovět všem – zopakujeme tedy parní provozní den, na který plynule navážeme nočními jízdami – provoz bude od 18 h pokračovat až do 22:22, kdy bude symbolicky vykonán poslední odjezd vlaku s cestujícími. Parní vlaky garantujeme do 21 hodin, aby měli strojvedoucí dostatečný čas na úklid a výhas strojů. No jo. Ale to je velká spousta vlaků a nádraží není nafukovací. Jak to udělat, aby se nám vešlo 7 neparních vlaků a 3 parní na 3 koleje při intervalu odjezdu lehce přes 2 minuty? Na to už ani naše oddělení přípravy provozu nenašlo uspokojivou odpověď. Ale pak jsme přeci jen přišli s řešením, které „nafoukne“ možnosti, kam s vlaky – přistavíme nástupiště u 14. koleje. Úvahy o možnosti využití 14. koleje pro výstup a nástup cestujících už v minulosti našimi řadami stejně zazněly, jen zatím nebylo nutné je uskutečnit. Ovšem s rozšiřujícím se vozovým parkem a zájmem cestujících je třeba přizpůsobit nabídku, a tak bylo rozhodnuto. V průběhu srpna jsme vlastními silami provedli stavbu nástupiště a 31. srpna 2024 mohli cestující využít možnost odvozu celkem 14 spoji. 7 vlaků s našimi krytými „svatebními“ vozy a 7 vlaků s našimi „peřejkovými“ vozy s bočnicemi. Ale to předbíhám, pojďme se vrátit na začátek poslední prázdninové soboty.

Je lehce před devátou ráno, když kolem točny postupně vykukuje 5 parních lokomotiv. Dnes je hned pro dva členy velký den. Staňa a Tomáš F. absolvují zkoušky na malé parní lokomotivy. A zkoušet bude sám Předseda spolku, Roman. Staňa si roztápí Ponavu, zatímco Tomáš Křenovice. Společnost jim dělá klubový Mecklenburg pod taktovkou Jakuba, Petrova Skalica a naše Amerika koučovaná Tomášem. Kromě pěti parních vlaků nabízíme cestujícím i vlaky neparní – za lokotraktor se svatebními vozy usedá usměvavý Pavel, za TU s peřejkami nervózní Martin D., neb ten v druhé části dopoledne bude také skládat (a už mohu prozradit, že úspěšně) zkoušku, aby se stal plnohodnotným strojvedoucím našich TUček. Jmenované vlaky budou doplněny dvěma soupravami tažené bateriovými lokomotivami AEG – zelená 9 s malými kapsami bude řízená Tommym, který si tak sveze pod dozorem Jakuba Š. své první cestující, a modrá 4 podlehne drezuře Dana Š. Pojďme na to, v kuchyni už se obrací Martin a Saša Š., aby nasytili včas 27 hladových krků. Tomu říkám výzva. V pokladně je náš blonďák Vojta, už plně proškolen a na vlastní pěst. Peron má pod taktovkou Viktor, průvodčí mu dělají Dan L. a Patrik. Vše šlape jak na drátkách.

Překlopíme poledne, dobře se nadlábneme, málem omdlíme při pohledu na teploměr, který ukazuje naprosto odporných 34 °C (ještě chvíli a nebude potřeba pod kotli parních lokomotiv ani topit …). Ale co naplat, cestující už čekají za branami, aby uspokojili své tužby se svézt a my už jsme nedočkaví, až jim to splníme. Odpolední nával rozprostírá za pokladním okénkem Martin, v poledne příchozí Honza S. usedá pod drobnohledem Tomáše za Ameriku, aby si osvojil její obsluhu a rozšířil tak řady strojvedoucích na tento stroj. Za druhý lokotraktor, čísla 24, usedá Vojta, aby si i ten rozšířil obzory a osvojil si jeho obsluhu po provedené generální opravě. Jeho zácvik vede Filip. Jeden zácvik na druhým, respektive někdy i zároveň. Kromě toho standardní vlaky v podobné sestavě jako dopoledne – jen TU s peřejkami je odpoledne na záloze, cestující mohou využít druhé se soupravou vzoru „vario“, kdy je mezi dvěma „škaredými“ vozy vložena jedna velká kapsa. Za AEG číslo 9 usedá nedávno čerstvý strojvedoucí Tim. Peron má pod palcem Martin D., na občerstvení se střídají Viktor a Patrik, do toho jim pomáhají Danové rozjíždět naši speciální nabídku na noční jízdy – párek v rohlíku. Až si Honza S. osvojí chování Ameriky, jde vystřídat Petra za Skalicu, aby si ten mohl odpočinout, neb bude pokračovat poté až do nočního provozu. A pak tomu technika tak chtěla, že se pro závadu neslučitelnou s provozem Amerika do provozu podívá naposledy o půl paté odpoledne. Následuje její odstavení a zjištění rozsahu technických závad, které je bohužel pro danou chvíli fatální.

Na večerní provoz pošleme do „boje“ s návaly cestujících doslova všechno, co máme – na odstavném nádraží zůstanou jen 3 vozy, které byly původně plánované za onu Ameriku. Kluci z malých par si po celém dni zaslouží také odpočinek, a tak postupně ukončí provoz Ponavy a Křenovic a ujmou se jiných směn – Staňa bude vypravovat vlaky ze 14. koleje, Tomáš usedne za lokotraktor se svatebními vozy. Také přijde Jenda, aby provětral svůj model brněnské šaliny. Mezi 19. a 21. hodinou je v provozu 9 vlakových souprav, z toho 2 parní, interval odjezdů z nádraží nepřesahuje 2 minuty, a přesto je neustálý zájem o svezení, davy cestujících se jen hrnou. I přes úvodní zmatení z toho, že je možné nastoupit na 14. koleji si postupně najdou zájemce o svezení i ony vlaky vypravované právě ze 14. koleje, což je naprosto super a je vidět, že se časová investice vyplatila. Vše naštěstí funguje, a tak Viktor s Martinem, kteří dohlíží na plynulý provoz, nemusí ani příliš zasahovat do jeho chodu. Od půl desáté nabízíme cestujícím možnost v Amfiteátru vystoupit. Všechny vlaky tedy jedou v Amfiteátru po koleji u nástupiště a zastaví pro výstup. Tuto možnost ale stejně, jako léta předchozí, nikdo nevyužije. Pro nás je to ale zajímavé zpestření 😊 Poslední vlak ve 22:22, TU s peřejkovými vozy pod taktem Štěpána, vyráží na cestu včas, za ním už jen vlak k závěrečné kontrole trati a vypnutí přejezdů. Statistikou jsme zase trhli rekord z předešlého roku – za stejný čas více přepravených cestujících. Děkujeme, že držíte přízeň. Bez vás by to tak nešlo. A teď už je čas jít spát … zítra je taky den. 23:36 se zaklapne brána našeho nádraží za posledním členem, aby se za ani ne 9 hodin zase otevřela.

Sobota 24.8.2024: XVII. provozní víkend

Největší zajímavostí čtvrté srpnové soboty je něco, co se u nás uskutečnilo úplně poprvé, a sice exkurze přibližně desítky nevidomých ze spolku SONS Brno. Kromě souprav pro běžný provoz je připravena také jedna cvičná jízda, kdy se Marek pod dozorem Vojty učí s lokomotivou AEG č. 9, a dále zvláštní vlak pro účastníky exkurze, lokotraktor č. 24 se 4 lavicovými vozy. Úkol zní jasně – “Pro nás má smysl cokoliv, co lze vnímat těmi smysly, které nám fungují. Všechno co lze slyšet, co si lze osahat.” Po krátkém briefingu je rozhodnuto, že vyzvednout z autobusu je zajdou Honza S. se Sašou Š., o kterých Filip rozhodně, že k tomu mají nejlepší předpoklady. Souprava stojí na 14. koleji, a před ní se rozprostírá staveniště – zbývá poslední víkend před nočními jízdami, kdy bude potřeba nové nástupiště, a do jeho hotovosti ještě chybí mnoho. Za chvíli zvoní telefon, volá Honza. “Prosímtě, je jich jenom osm, a žádný ty Tvý “pejske” sebou nakonec nemají. Tak my bychom je dovedli do “Amfíku”, že by tam v klidu nasedli na vlak.” No tak jo, změna plánu. “Martine, tak vyraž do Amfíku je nabrat,” diriguje Filip strojvedoucího lokotraktoru.

Kruci, staveniště. Vavřinec právem zuří, slib hodiny času na práci, než bude muset vlak projet, bere za své. Michal s Martinem Č. se k situaci staví pragmatičtěji a rychle uklízí všechno, co by průjezdu soupravy mohlo vadit. Vlak odjíždí, aby se cca za 20 minut vrátil i s nevidomými. Následuje Filipovo vyprávění o historii areálu, a o tom jak funguje provoz, zatímco si nevidomí ze všech stran osahávají “svatební” vůz se záclonkami, přistavený na 13. koleji. Jedna z účastnic poté vznáší prosbu jít se “podívat” na parní lokomotivy. No, proč ne. Honza se Sašou a s Filipem tak bezpečně provedou skupinku osob s bílými hůlkami přes nádraží a po cestě jim pomáhají vyhnout se vyýhybkám, obnovenému staveništi a jiným nástrahám. Návštěvníci s přehledem zvládnou i několik schodů dolů do rotundy a za chvíli už je jim povídáno o parních lokomotivách, které taky všetečně zkoumají hmatem. Chvíli před obědem je přímo u rotundy znovu naloží vlak, proveze je smyčkou Ořechová, obkrouží s nimi celý okruh, a nakonec je opět odveze do Amfiteátru, odku je osvědčená dvojice členů doprovodí zpět do nákupního centra.

Odpoledne se pak nese v poměrně klasickém duchu, soupravy s lokomotivami TU odváží většinu návštěvníků, přičemž na jedné najíždí potřebné kilometry do zkoušky Martin D. Celou akci hodnotíme jako velmi cennou a zajímavou zkušenost.

Sobota 10.8.2024: XV. provozní víkend

Druhá srpnová sobota se nesla v poměrně hůře snesitelném vedru. Pocit z celého dne ale udělali lepší Eva s Michalem, kteří uvařili na oběd výborné krůtí medailonky s rýží a speciální ajvarovou omáčkou. A přecejen aspoň dopoledne nebyly teploty až tak nepříjemně vysoké. Během dopoledne posílil Tomáš provoz s lokomotivou AEG č. 4, zatímco Tim se učil v novém obslužném voze s lokomotivou AEG č. 6, a lokomotiva AEG č. 9 podstupovala výměnu baterií s přidáním jistých součástek tak, aby nám baterie snad již déle vydržely. Závist mezi lokomotivami samozřejmě nechyběla a tak se lokomotiva č. 4 rozhodla protestovat o nové baterie cca v půlce dopoledního provozu a lokomotiva č. 6 se přidala o dvě kola později. Tento jev samozřejmě nechyběl ani odpoledne, ačkoli se už v druhé polovině odpoledního provozu povedlo vypravit lokomotivu č. 9. Díky tomu si Vavřinec také užil své a to zejména nahodilým ježděním se záložní lokomotivou 24 v rámci zajišťování spojů pro dostatečnou přepravní kapacitu střídajícím se s prací v dílně. Odpoledne pak probíhal Martinův druhý zácvik – pro něj na v pořadí druhý typ lokomotivy – TU ev. č. 41 s instruktorem Martinem, zatímco třetí Martin byl celý den v pokladně. Zpětně si tak říkám jestli by vlastně nechtěli přijít třeba další dva Martinové, ať je trochu více srandy…🫢. V druhé polovině odpoledne se Vavřinec (po ukončení nahodilých jízd s lokomotivou č. 24) spolu s Michalem pustili do výroby základů nového chodníku, ze kterého třeba jednou vznikne i nástupiště u 14. koleje.

Neděle 4.8.2024: XIV. provozní víkend – Parní provoz

Čtvrtého dne měsíce srpna jsme se jali, jako každý jiný první víkend měsíce, ozvláštnit provozem parních lokomotiv. Za chloubu parních lokomotiv, náš Mecklenburg, usedá tradičně Kuba. Sestavu parních strojů doplní pan Příkazký se svojí Skalicou a Matěj se svým „Účkem“. Tři parní lokomotivy už ráno vykukují na paprscích točny našeho lokomotivního depa, zatímco Martin D. spolu s Viktorem připravují soupravy na vlaky poháněné „klasickým“ způsobem. Ranní sestavu by měly tvořit dvě lokomotivy TU doplněné o dvojče AEG. Do plánů ovšem hodí vidle počasí – a to ještě před 10. hodinou ranní. Začne totiž pršet. Výhled při pohledu do předpovědi není vůbec dobrý, po celý den mají být přeháňky. Přesto vše připravíme, jak bychom měli. Najednou se v klubovně zjeví Vojta, že mu původní program odpadl, a tak se jal posílit náš personální tým. Přítomnosti Vojty, který jaksi nemá předem určenou žádnou činnost, využije bleskově Filip a zaměstná ho až do večera. Ptáte se čím? Martin D., který na začátku sezony složil úspěšně zkoušku na lokomotivy AEG, začne zácvik na lokomotivy TU. To si vyžádá v 11 hodin dopoledne výměnu souprav, do boje místo jedné soupravy TU, kterou je nutno uvolnit na zácvik, vyrazí lokotraktor s krytými „svatebními“ vozy. Vzhledem k počasí je to vítaná změna, neb se cestující mohou alespoň schovat před neutichajícími a těžko předvídatelnými srážkami. Jejich intenzita nabírá na síle a kolem poledne nás překvapí pořádný slejvák.

Po obědové pauze pokračujeme v podobné sestavě souprav, jen Kuba, který podruhé zmokne se v kombinaci s ne úplně dobrou zdravotní kondicí, rozhodne Mecklenburg odstavit a odjet domů vyležet se. I přes nepřízeň počasí se ale v „mezideští“ našla velká spousta cestujících chtivých svezení, takže se naše vlaky proháněly po trati tam a zpět. Odpoledne z lokomotivního depa vykoukl i druhý lokotraktor, konkrétně čísla 24, na který započali zácvik Kubové Š. Když už nám úplně nepřálo počasí, alespoň jsme pokročili o nemalé krůčky v zácvicích našich členů.

Sobota 3.8.2024: XIV. provozní víkend – Parní provoz

Po měsíci dnes znovu vyjely do běžného provozu parní lokomotivy, pokud pomineme zkušební, nebo cvičné jízdy. Jakub osedlal lokomotivu 26, Matěj se na cestu vydal se svou lokomotivou 2, Tomáš celý den žhavil v kotli lokomotivě 28 (Amerika), a také se dnes projeli pánové Bohumil a Petr se svými lokomotivami Albatros a Skalica.

Martin S. dnes vytvářel jeden ze svých prvních rozpisů, a tak se to samozřejmě neobešlo bez nějakých těch chybiček, zejména kdy v kombinaci ranního chystání potřebných náležitostí pro strojvedoucí s rozeskládanými soupravami po celé vozovně a pozdějším, než jím očekávaným, příjezdem lokomotiv, nestihnul vytvořit soupravy, a ani rozkazy pro odpolední výměnu lokomotiv a souprav na jednotlivých pořadích, což způsobilo lehčí komplikace při výjezdu na odpolední provoz. Ale odpoledne naštěstí i díky většímu počtu provozního personálu již vše fungovalo, jak má.

Vavřinec dopoledne otestoval lokomotivu 24 řádným provozním testem, a to s plnohodnotnou soupravou, jezdící běžně za lokomotivou ev. č. 12, na pořadí 1/RE. Tim poprvé vyrazil na trať s hotovým zácvikem na lokomotivy AEG na 7/RE. Odpoledne se poté neslo v běžném provozním ruchu za ojedinělého výpadku lokomotiv AEG, kvůli nízké kapacitě baterií na „trhačkové“ 3/RE.

Červenec 2024

Neděle 28.7.2024: XII. provozní víkend

Dnešní den se nesl zejména v roli zácviků na lokomotivy. Jiří si vzal Toma a Standu do parády s paními lokomotivami Ponava a Křenovice. Odpoledne se pak kluci osamostatnili a jezdili tak dlouho, dokud jim to technický stav lokomotiv umožňoval. Odpoledne jezdil zácviky i Tommy, a to s lokomotivou AEG č. 6 pod vedením dvou instruktorů Martinů, kteří se během odpoledne protočili na pozici výpravčího tak, aby Tommy případně pochytil co nejvíce informací i zkušeností nutných pro běžný, samostatný provoz. Naštěstí kromě horšího technického stavu parních lokomotiv se provoz obešel bez jakýchkoliv větších problémů a i počasí nám přálo, takže v kombinaci s výborným čevabčiči od Jakuba, které se dělalo na grilu pod pergolou (ano, zázrakem žádný návštěvník neuzobnul), to byl vydařený den.

Sobota 27.7.2024: XII. provozní víkend

Sobotní ráno bylo příjemně chladné. Bohužel toto počasí nezůstalo celý den a již okolo hodiny 10 jsme byli seznámeni s krutou realitou, konkrétně že bude až morbidní teplo. Odpoledne se teplota vyšplhala až na neuvěřitelných 37° Celsiovy stupnice. I kvůli těmto okolnostím si všichni velmi ceníme Michala, který celý den věnoval hubení plevelů na trati. Jelikož kdo mohl, zvolil jistě denní program někde u vody, postačovaly pro provoz ,,pouze” tři vlakové soupravy oproti standardním čtyřem.

Naše dílna nelelkovala a intenzivně pracovali na lokotraktoru číslo 24. Sice již dokáže jet, a utáhne toho dost, ale je zatím problém s přehříváním hydrostatického oleje. Odvětrávání horka ze strojovny napěchované technologickými celky bylo téma, které se řešilo a řešit bude, a již byly učiněny pokroky. Všichni se těšíme, až budeme mít o jedno plnohodnotné hnací vozidlo více.

Sobota 20.7.2024: XII. provozní víkend

Sobotní provozní den byl zahájen standardním rozposunováním vozů do souprav dle rozpisu. Jedinou změnu oproti předchozím víkendům naznačovalo nebe, které bylo zatažená a naštěstí tak zůstalo až do konce dne. Ale to předbíhám. Jedna zvláštnost tu přeci jen byla, a to v onom rozpisu souprav. Na 3/RE byla vypsána lokomotiva evidenčního čísla 24, která již druhým rokem prochází generální opravou a dnes tedy měla vyjet poprvé s cestujícími.

Z kraje dopoledne proběhlo dozaškolení strojvedoucích, kteří měli na tento stroj oprávnění již před rekonstrukcí, na různá vylepšení oproti předchozím testovacím víkendům, a jelo se. Do oběda se řízení chopil Váva a odpoledne se u řízení střídali na přeskáčku Martin s Fixim. Všichni tři v průběhu důsledně kontrolovali teploměry, tlakoměry a jiné kontrolky, zda stroj funguje podle předpokladů, a až na malé problémy s teplotou (které se do konce sezóny snad vyřeší) jezdila “čtyřiadvacítka” tak, jak měla.

Neděle 14.7.2024: XI. provozní víkend

Píše se 14. červenec, tedy druhá červencová neděle. A to znamená, krom jiného, také to, že naše Parková dráha krátce před devátou hodinou ranní pomalu ožívá čilým ruchem. Je třeba připravit provoz pro naše cestující, kterých i přes horké počasí chodí velké počty. Dnešní den bude ve znamení zácviků – dopoledne se pod dozorem Martina S. naučí Dan L., který nedávno úspěšně složil zkoušku na bateriové lokomotivy, pracovat s novým obslužným vozem. Je to kluk učenlivý, odpoledne již usedá obsluhovat NOV bez dozoru. Naše „svatební“ vozy si dopoledne dají pauzu, neb úmorná vedra umořila i Štěpána, který se pro zdravotní indispozici nemohl dostavit, a tak chybí strojvedoucí na náš lokotraktor. Odpoledne už ale vyrazí do boje. Díky novým vozům, tzv. „kapsám“, kdy jsou na obou koncích bočnice, necháváme stát i peřejkové vozy, aby bylo možné na nich provést potřebné údržbové práce a prohlídky. Doufáme, že jsou kapsy odpovídající náhradou.

Odpoledne pokračuje pod dozorem Viktora v zácviku na bateriové lokomotivy Tim, který sveze i své první cestující. Druhý zácvik, který se po nácviku posunu vydává v pozdním odpoledni na trať, je i jeden z nováčků – Tommy pod dozorem Honzy S. Čtveřici vlaků pro cestující tentokrát tvoří dvě lokomotivy TU, lokotraktor a třetí bateriová lokomotiva (ev. č. 9). Aby odpoledne bylo pro náš personál pestřejší, proběhne kolem šestnácté střídání, díky kterému se nám protočí personál na téměř všech postech. Nostalgicky se pak v mašině potkají Viktor, Filip a Lukáš, jež jsou součástí personálu už několik více let a málokdy je příležitost, aby mohli zároveň řídit lokomotivu, neb jsou potřeba na vybraných pozicích, jako je například pokladna, nebo instruktorování. Na AEG je doplní Daniel Š. Lokomotiva se mu ale před pátou hodinou vybije, tak hbitě využijeme zácviku Tima a zařadíme jej do časů vlaku Dana. Večer z lokomotivního depa vykoukne náš druhý lokotraktor (ev. č. 24), aby se v rámci jeho generální opravy provedly nějaké další jízdní zkoušky. Tak uvidíme, kdy ho zahlédneme v ostrém provozu.

Sobota 13.7.2024: XI. provozní víkend

Do sobotního rána jsme se všichni probouzeli s obavami o to, co napáchaly páteční silné deště. Naštěstí až na jeden ohnutý strom přes trať se nic jiného nestalo. Obloha byla jako vymalovaná přes celý den a pofukoval příjemný větřík. V dopolední části provozního dne Štěpán úspěšně složil písemné testy k řízení našich TUček. Tímto všichni gratulujeme. Naši instruktoři ovšem nezaháleli a pod zkušeným dohledem Martina jezdil cvičné jízdy Tim, který svůj výcvik na bateriové lokomotivy bude mít brzy za sebou, díky čemuž se naše rodina strojvedoucích zase o někoho rozroste.

Odpoledne se Vavřinec rozhodl, že se vrhne na zastřihávání větví, které dlouhodobě sužovaly průjezd po 34. koleji, pracoval skoro až nadmíru efektivně a ze zastřihování pár větviček se stalo regulérní kácení keřů nad nácestným nádražím. Díky této skutečnosti se po delší době na trať vytáhl tzv. Kopáč – tato návěst upozorňuje na práce na trati. Bylo to zajímavé zpestření provozního dne pro strojvedoucí, někteří mladší možná tuto návěst viděli úplně poprvé v ostrém provozu. Doplněna byla o červené hranaté terče zakazující vjezd na kolej, na které se pracovalo, a z dlouhé rovinky do Nácestného nádraží II. se muselo s nadsázkou brzdit i ušima, jelikož bylo nutné odbočit na výhybce vlevo a pracovní místo objet v bezpečné vzdálenosti.

 Množství keřů a stromů, které i po lehčím dešti klesaly tíhou vody do výšky, která bránila průjezu vlaků, si dokonce vynutilo dvě mimořádné pracovní akce následující středu a pátek. Obou dnů se zúčastnil Filip, který ve středu s Pavlovou vydatnou pomocí dokácel přebytečné stromky, zatímco v pátek mu Lukáš, t.č. frekventant kurzu na řidiče tramvaje, a malý Dan, pomohli odvážet nastříhané větve na místo, odkud pojedou už v kontejneru na autě na místo řízené likvidace. Část dřeva si potom necháme na zatápení v krbu v chladných dnech sezóny.

Sobota 6.7. & Neděle 7.7.2024: III. parní provozní víkend

Druhý a třetí den červencového prodlouženého víkendu se nesl ve znamení parního provozu. Matějovi se podařilo dokončit odstraňování drobných nedostatků na svém “Účku”, a spokojeně tahal tři vozy plné návštěvníků. Bohoušův Albatros se zatím ukazuje jako spolehlivá a vzhledově atraktivní posila parního provozu, a nesmíme zapomenout na vlajkovou loď klubu, mohutný Mecklenburg, pro kterého ani pět vozů plných lidí není žádná velká námaha. Pan Příkazký neúnavně kroužil se svou Skalicí, a naznal, že by příště zkusil i tři vozy místo dvou. Do kopce sice jeho stroj jede pomaleji, ale na rovině mu nějak síla přebývá. Tak uvidíme. Vítaným bonusem do mančaftu pak byla jeho milá energická přítelkyně Jitka, která ochotně pomohla s výdejem občerstvení, a uvolnila tak klukům ruce na zábavu více spojenou s vlaky. A že bylo na nástupišti co dělat i ve třech lidech. Chvílemi jezdilo i sedm souprav, do toho se motal jeden zácvik, parním strojvedoucím je třeba pomáhat doplňováním vody, vlaky je třeba organizovat na jednotlivé koleje tak, aby si nezavazely, a mnoho dalšího.

Sobotní provoz po větší část dne komplikovala nenápadná závada na koleji v prostoru odstavného nádraží, kterou bylo rozhodnuto po menším vykolejení jedné ze souprav ihned opravit. Zničehonic tak zůstala odříznutá velká vozovna od výjezdové koleje, kterou obsadilo šest šikovných rukou s krumpáčem, svářečkou a dalším nářadím, a některé soupravy tak bylo nutno vyposunovat vůz po voze ručně přes točnu na jednu ze dvou koloejí odstavného nádraží, které šly pro provoz nadále použít. Vlaky s cestujícími pak pracovní místo objížděly po sousední spojovací koleji, a to s velkou opatrností, aby nedošlo ke kontaktu souprav s nářadím, nebo dílenskými pracovníky. Odpoledne jsme si mohli zatleskat – kolejnice byla úspěšně navařena, vlaky po ní opět hladce jezdí, a večerní posun do vozovny tak již probíhal běžným způsobem. Nečekaná komplikace byla ve výsledku hlavně zpestřením provozu, jelikož se celý tým jejího řešení zhostil s takovou vervou a dobrou náladou, až se všichni divili. V zácviku na bateriové AEG pokračoval Marek, kterému díky zahájení prázdnin zbyl volný den se za námi zastavit. Poslední potřebné kilometry s cestujícími pod dozorem instruktora pak najezdil s lokomotivou TU Štěpán.

V neděli dopoledne z nebe trochu slzely mraky, ale cestujících i tak chodilo dost, a ochotně přijímali nabízené klubové deštníky k zapůjčení. Štěpán před polednem úspěšně složil jízdní zkoušku s lokomotivou TU, a zbývá už tak jen napsat obtížný test z předpisů, aby mohl jezdit sám. Snad to za týden klapne. Hvězdami nedělního odpoledne pak byli zejména mladí průvodčí a výpravčí Tim, Tommy a Štěpán, kteří bez větších zaváhání organizovali náročný parní provoz v nástupišti a starší kluci z kabin lokomotiv do toho nemuseli nijak zasahovat. Energii k práci nám dodávalo i výborné vepřové s červenou řepou od paní majitelové, které jsme měli na oběd. Celkově je nutno říct, že oba víkendové dny byly koncertem týmové spolupráce a kolektivního ducha, což pozorovat je úžasný pocit.

Pátek 5.7.2024: III. provozní svátek

Jednadvacátý provozní den se nesl, jako všechny provozní dny, ve velmi příjemné náladě. Hned z rána jsme chystali soupravy na jednotlivá pořadí, abychom vše do desáté hodiny krásně stihli. Personál byl hbitý a posun opravdu fungoval, a tak jsme se v mezičase mohli vydat s lokotraktorem ev. č. 12 na vlečku převzít z auta tašky a krabice s různým důležitým materiálem pro náš provoz.

Udeřila desátá hodina a provoz tak mohl začít. Kuba s Luckou začali s dovezených surovin připravovat výborný oběd, který měl u všech velký úspěch. Tom se dal do opravy parní lokomotivy Ponava, která utrpěla minulý víkend poruchu a byl tak nutný zásah dílenského pracovníka. Pohled na mašinku uvězněnou “vzhůru nohama” v přenosné kleci vzbuzoval obavy, ale závada nebyla nikterak vážná. Dan L. mezitím úspěšně složil zkoušku na bateriové lokomotivy AEG, a stal se z něj tak plnohodnotný strojvedoucí.

Po výborném bramborovém salátu se smaženou vinnou klobásou (což je dle kuchaře alternativa vánočního kapra v okolí Hradce Králové) mohl začít odpolední provoz, který jsme po velmi dlouhé době jezdili na pět souprav. Díky Danově čerstvému zácviku se do běžného provozu po dlouhé době vrátil i starý obslužný “bob”, jenž v provozu sloužil poctivě mnoho let, než byly postaveny nové obslužné vozy k bateriovým lokomotivám. Večer se za něj usadil i Jakub, pro kterého to bylo po 4 letech velké osvěžení a vzpomínka na jeho začátky na Parkové dráze.

Červen 2024

Neděle 30.6.2024: IX. provozní víkend

Poslední předprázdninový služební den, horoucí počasí. Přesto se výrazná část mladších členů, kteří před sebou měli vidinu dvou měsíců volna, nadšeně pustila do svých povinností. Staňa se opět po pár měsících dostal k zácviku s parní lokomotivou. Tentokrát jen s o pár let starším, perspektivním, nadšeným, ale přísným instruktorem Honzou (ten si zase poprvé v sezóně vyzkoušel být celý den dispečerem). Zácvik se ale neobešel bez komplikací. Jelikož parní lokomotivy jsou zkrátka velice citlivé a náchylné ke špatnému zacházení, tak se už během zatápění vyskytl problém. Nicméně dospívající Tomáš, svým chováním přizpůsobující se dílenským kolegům, dal během hodiny a půl lokomotivu do provizorního provozního stavu a zácvik mohl pokračovat.

Kromě parního zácviku proběhlo taky během dopoledne zacvičení Dana, který musí zcela jistě starším členům připomínat éru mániček objevujících se na české scéně v šedesátých letech 20. století, v obsluze tzv. “hytláků”, jež slouží jako ovládací vozy k malým AEG lokomotivám. Odpoledne už jezdil jako plnohodnotný strojvedoucí bez dozoru Filipa.

Po dlouhé době oběd připravoval také někdo jiný než víceméně stálá čtveřice. Tentokrát se z Pepovy strany nejednalo o nějaký pokus s nejistým výsledkem, ale kápnul na jistotu, a tak mohl po obědě kuchyni poklízet s pocitem zadostiučinění. Nejnovější člen Lukáš se zaškoloval v základních věcech, dle speciálně vypracovaného školicího listu, jenž školitelé využívají už nějakou dobu.

Neděle 16.6.2024: VII. provozní víkend

Třetí červnová neděle se nesla ve znamení trochu netradiční docházky. Probíhající oslavy v rámci festivalu Brno – Město uprostřed Evropy, zahrnující bohatý program plný dopravní nostalgie, odsál velkou část našeho personálu, který zaměřil objektivy svých fotoaparátů na parní vlak, historickou elektrickou jednotku nebo legendární letité autobusy. Povolali jsme tedy na výpomoc s občerstvením a na nástupišti usměvavou Kateřinu, Bára na celý den obsadila kasu a do jedné z lokomotiv TU zasedl “velký” Tom. Franta dopoledne pod dozorem Vavřince svezl své první cestující v rámci dokončování zácviku na bateriové lokomotivy AEG. Na nástupišti kraloval Tommy, a rozhodně se nenudil. Dopolední provoz pak posílil i náš nejstarší člen Staňa, kterému ani po osmdesátce neubývá sil. Spoustu kilometrů s dvojčetem AEG najezdil Martin D., jehož na konci května úspěšně ukončený zácvik se nám nejen dnes velmi hodil.

Květen 2024

Sobota 25.5.2024: IV. provozní víkend

A je tu poslední víkend před 11. Parní Olympií – konkrétně sobota. Počasí nám zatím přeje, byť předpověď provokuje, že tomu tak celý den nebude. Naše „Amerika“ přes týden prošla drobnými opravami a úpravami, aby se odstranily porodní bolesti a kolega Tomáš tedy opět, v rámci zkušebních jízd, usedá, aby byl jejím hrdým strojvedoucím. Také Jenda přišel povozit cestující se svým modelem brněnské tramvaje 107. Na trati ho doplní dvojče lokomotiv AEG, souprava s lokomotivou TU a obligátní lokotraktor, který vozí tolik oblíbené záclonkové „svatební“ vozy. Dopoledne utíká jako voda a s přibývajícím časem se výhled počasí stále zhoršuje. V poledne udeří první bouře, na kterou jsme ale připraveni – cestující jsme s předstihem již vybavovali našimi deštníky.

Odpoledne je ve znamení přeháněk, zájem o svezení není velký, přesto se cestující na vlacích objevují. Štěpán pod dozorem Viktora pokračuje v zácviku na lokomotivu TU, Tomáš neúnavně točí jedno kolo za druhým s K-28. Odpoledne jí jako zátěž připojí všechny nákladní, kterými naše vozovna disponuje. Mašina obstojí, do stoupání vyjede bez problémů. Vypadá to, že máme další silnou posilu našeho vozového parku. Žádná další závada se neprojeví, tak snad se ukáže v plné kráse a s vozy osobními i příští víkend.  

Neděle 19.5.2024: III. provozní víkend

Po včerejší za nás úspěšné akci „OpenHouse“ bylo nutné sestavit všechny vozy zpět do příslušných souprav. Tohoto úkolu se zhostili Martin S. s Kubou Š. a za překvapivě krátkou dobu bylo hotovo. Dnešní provoz byl připraven pro tři pravidelné vlaky. Díky tomu jsme byli schopni pokračovat v zácvicích strojvedoucích na další lokomotivy. Tomáš F. spolu s Martinem Š. dopoledne jezdili zácvik bez cestujících s lokotraktorem ev.č. 12. Odpoledne Tomáš opětovně usedl do lokotraktoru a pod dozorem Filipa vozil cestující na kurzu 7/RE, čímž úspěšně rozšířil svá oprávnění o zmíněný lokotraktor, v těsném sledu následován Standou, který absolvoval zácvik již minule, a teď si „střihl” jen jedno ověřovací kolo. Také František s druhým Martinem jezdili v rámci zácviku téměř celý den a to s lokomotivou ev.č. 4. Na oběd nám Kuba připravil řízky v pivním těstíčku, na kterých jsme si všichni po dobře odpracovaném dopoledni velice pochutnali. V rotundě se mezitím vymýšlely mechanismy a technická řešení pro druhý lokotraktor za současného dokončování nových, nebo opravě starších vozů. Čerstvě zprovozněné „Velké Kapsy” ev.č. 222 – 225 zvyšují variabilitu a dostupnou kapacitu vlaků, a jejich částečné opatření bočnicemi poskytuje prostor pro bezpečné umístění Vašich nejmenších ratolestí. Nutno podotknout, že celý den bylo pěkně a tak jsme si užili krásně slunečný den.  

Sobota 18.5.2024: III. provozní víkend

Mraky s deštěm vzdaly v sobotu svoji službu později, než bylo plánováno, takže se dopoledne neslo v poklidném duchu a návštěvníci se zprvu trousili jen občas. Tomáš Č., kterého většinou najdeme v dílně, si připomněl obsluhu dvojčete bateriových lokomotiv, Tomáš R. nás přijel podpořit dopolední směnou v TUčku. Odpoledne jej vystřídal po golfovém turnaji dorazivší Tomáš F. Nějak se nám ta stejná křestní jména kumulují jak zralé třešně na stromě. Za jeden den tři Tomášové a tři Martinové. Toho prvního, Martina D., čekala závěrečná zkouška před získáním oprávnění k řízení bateriových AEG, kterou zvládl s přehledem vč. všech nástrah a přísný zkoušející Martin Š. byl spokojený. Díky úspěšné zkoušce hned po obědě naučil Filip nového strojvedoucího jezdit s větším obslužným vozem vybaveným vzduchovou brzdou a nadšený Martin D. po zbytek odpoledne neúnavně kroužil parkem se 3 vozy plnými cestujících. Eva si přišla osvěžit činnost pokladní a výdeje občerstvení a Michal navzdory bolavým zádům neúnavně likvidoval přebujelý travní porost před nádražím i v okolí tratě.

Později odpoledne dorazili zopakovanými znalostmi vybavený Franta, který si obratem úspěšně napsal testy z předpisů II. úrovně, které jsou součástí probíhajícího výcviku na strojvedoucího, a čerstvě odmaturovaný Martin S., který se ujal role vrchního posunovače v rámci návazného programu projektu OpenHouse. Tento velkolepý projekt, jehož se účastní stovky budov, institucí nebo průmyslových závodů, a který si klade za cíl zpřístupnit návštěvníkům běžně nepřístupné prostory nebo činnosti, má u nás již několikaletou tradici. Jelikož za běžného provozního dne návštěvníci přijdou k již nachystaným soupravám, a večerní úklid vlaků již rovněž probíhá za zavřenými branami, provádíme v rámci OH komentovanou ukázku železničního posunu „na praporek” i „na vysílačku” a večerního úklidu vlaků do vozovny a depa. Vedlejším produktem této činnosti je pak speciální bonusový vlak, jehož jízda parkem završí cca 40minutovou ukázku. V letošním roce jsme vypravili díky zájmu návštěvníků dokonce 10vozovou soupravu se dvěma lokomotivami, což byl jeden z nejdelších veřejných vlaků v historii provozu naší parkové dráhy. Věříme, že si účastníci bonusový program užili a třeba se i něco zajímavého dozvěděli. Filipovi pak patří poděkování za improvizaci při vymýšlení jednotlivých úkonů s vlaky a obětování svých hlasivek pro průběžný populárně naučný komentář probíhajícího dění.  

Středa 12.5.2024: II. provozní víkend

Středa 8.5.2024: II. provozní samostatný svátek

Ve druhý květnový státní svátek jsme opět otevřeli brány naší Parkové dráhy. Obchodní centrum Olympia sice zůstalo zavřené, ale příjemné počasí přilákalo do parku plného atrakcí pro děti stovky rodin s dětmi a mnoho z nich se přišlo svézt vláčkem. Od rána probíhalo zaškolování či zácviky na nové pracovní pozice. David absolvoval zácvik s cestujícími v lokomotivě TU, Marek byl proškolen Pepou na pozici posunovače, protože to se vždycky hodí, a Dan L. úspěšně zúročil své vědomosti v písemném testu z našich předpisů, který je nedílnou součástí probíhajícího zácviku na strojvedoucího. Rovněž se během dne upravil keřovitý porost, který zasahoval do průjezdního profilu vlaků, zbrousily se dlažební kostky u přejezdu č. 3, aby se neničily podvozky vagónů a znovuzvýraznila se již nečitelná čísla výhybek v celé délce trati, po které nám tento den jezdily celkem čtyři soupravy vlaků. Stravu pro nás připravil Kuba, poobědvat jsme tedy mohli italské houbové rizoto a k večeři byla připravena vajíčková pomazánka. Své nově nabité vědomosti pro výkon posunu si Marek hned večer vyzkoušel v praxi při uklízení souprav do depa.

Sobota 4.5. & Neděle 5.5.2024: I. provozní víkend – parní provoz

Po včerejším prvním parním dni letošní sezony je dnes druhá příležitost provětrat parní lokomotivy po naší téměř kilometr a půl dlouhé trati. Parní strojvedoucí se dnes sešli v počtu čtyř kusů a kolem točny se již krátce po deváté hodině ranní rozprostírá kouř ze zatápění ohňů pod kotli parních lokomotiv. Během dopoledního provozu je doplní ještě souprava tažená lokomotivou TU a dvojčetem elektrických lokomotiv AEG. Na jednom z paprsků od točny se na první zkušební jízdy připravuje i rekonstruovaná lokomotiva K-28, která prošla přestavbou celého pojezdu. Podaří se jí ujet první kilometry, ale porodní bolesti ji po chvíli vrátí zpět do lokomotivního depa. Tomáš si pak roztopí Ponavu a s vozy vyráží vozit cestující.

Před polednem proběhne lehký posun se soupravami a k neparním soupravám se přidá třetí kousek – lokotraktor, který ve své soupravě veze i tolik cestujícími žádané „svatební“ vozy. Davy cestujících se jen hrnou, se sedmi vlaky na trati je zvládáme tak akorát odvézt. Odpoledne se bohužel projeví rozsáhlá technická závada na lokomotivě č. 15 „Victoria“, která tak musí být odstavena z provozu. Závada je tak vážná, že si vyžádá převoz do svého domovského depa, které se nachází nedaleko Prahy. Budeme doufat, že se ji majiteli podaří do Parní Olympie opravit, aby bylo možné se s ní zase svézt. Během pozdního odpoledne nám provoz zkomplikuje kámen na přejezdu u kůlového bludiště, kteří zapříčiní vykolejení soupravy dvojčete AEG a jejich odstavení z provozu – je potřeba na nich provést výměny spřáhel, která jsou vlivem vykolejení zcela zdeformována. Náhradní soupravu vystavíme bez mrknutí oka, narušení provozu je tak zcela nepatrné.

V dílně se postupně daří našim šikovným pracovníkům finišovat další osobní vozy, některé z nich by se mohly na světlo světa podívat před, v této reportáži zmiňovanou, 11. Parní Olympií.

Středa 1.5.2024: I. provozní samostatný svátek

Pojem první den sezóny mluví za všechno. Už hezkou chvíli před otevřením areálu se u branky tvořila fronta natěšených cestujících. Bylo nám jasné, že to bude krásný, ale náročný den. Přípravy na sezónu byly velmi důkladné, díky skvělé účasti našich členů na přípravných dnech byla letos rekordně brzo vyrovnána celá trať, opraveny dilatace, namazány a vyzkoušeny výhybky, upraveny keře a tráva kolem trati a mnoho dalšího. Bylo potřeba celý areál včetně vozidel očistit od přes zimu nasbíraného prachu a již poletujícího pylu, vyzkoušet lokomotivy … to všechno se zvládlo, ale stejně v každém hlodal malý panáček nervozity, co se navzdory usilovným přípravám pokazí. Dovolíme si však říct, že všechno dopadlo dobře. Počasí bylo excelentní, hezky, ale ne moc horko, stroje šlapaly jako hodiny a ve tvářích našich strojvedoucích, kteří po půlroční pauze zase vezli tkaloun vozů obsypaných cestujícícmi, se zračil nadšený úsměv. Níže umístěné fotografie ukazují celý kmenový vozový park motorových a elektrických lokomotiv – obě TU, lokotraktor, i všechna malá AEG. A jako bonus obří čistící stroj, který dlil v těsné blízkosti dráhy a pracoval na čištění kanalizace v rámci její rekonstrukce. Zdálo se až neuvěřitelné, že se tam taková potvora dostala vlastní silou. Děkujeme všem, kteří se přišli svézt, a potvrdili nám, že naše činnost v parku za Olympií má svůj smysl.